<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><!-- generator="wordpress.com" -->
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	>

<channel>
	<title>અન્ય-ભાષા &amp;laquo; WordPress.com Tag Feed</title>
	<link>http://wordpress.com/tag/અન્ય-ભાષા/</link>
	<description>Feed of posts on WordPress.com tagged "અન્ય-ભાષા"</description>
	<pubDate>Fri, 25 Jul 2008 07:52:38 +0000</pubDate>

	<generator>http://wordpress.com/tags/</generator>
	<language>en</language>

<item>
<title><![CDATA[રશિયા, દોસ્તોયેવ્સ્કી (દોસ્તોવ્સ્કી) તથા ક્રાઈમ એન્ડ પનિશમેન્ટ]]></title>
<link>http://gujarat1.wordpress.com/2007/03/12/dostoyevski/</link>
<pubDate>Mon, 12 Mar 2007 06:28:35 +0000</pubDate>
<dc:creator>હરીશ દવે</dc:creator>
<guid>http://gujarat1.wordpress.com/2007/03/12/dostoyevski/</guid>
<description><![CDATA[.
&nbsp;

.
Russia: Feodor Dostoyevski and &#8220;Crime and Punishmnet&#8221;
&nbsp;
રશિય]]></description>
<content:encoded><![CDATA[<p CLASS="MsoNormal" STYLE="margin-top: 0; margin-right: 0; margin-bottom: 0; margin-left: 0">.</p>
<p CLASS="MsoNormal" STYLE="margin-top: 0; margin-right: 0; margin-bottom: 0; margin-left: 0">&#160;</p>
<p CLASS="MsoNormal" STYLE="margin-top: 0; margin-right: 0; margin-bottom: 0; margin-left: 0"><span STYLE="font-size: 12pt; font-family: Shruti"></span></p>
<p CLASS="MsoNormal" STYLE="margin-top: 0; margin-right: 0; margin-bottom: 0; margin-left: 0">.</p>
<p CLASS="MsoNormal" STYLE="margin-top: 0; margin-right: 0; margin-bottom: 0; margin-left: 0">Russia: Feodor Dostoyevski and "Crime and Punishmnet"</p>
<p CLASS="MsoNormal" STYLE="margin-top: 0; margin-right: 0; margin-bottom: 0; margin-left: 0">&#160;</p>
<p><strong><span STYLE="font-family: Shruti">રશિયા, દોસ્તોયેવ્સ્કી (દોસ્તોવ્સ્કી)  તથા ક્રાઈમ એન્ડ પનિશમેન્ટ</span></strong></p>
<p><strong><span STYLE="font-family: Shruti"></span></strong></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti">ફિયોદોર દોસ્તોયેવ્સ્કી (દોસ્તોવ્સ્કી). રશિયાના સમર્થ નવલકથાકારો પૈકી એક.</span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span><span STYLE="font-family: Shruti">રશિયાના નામ સાથે આપણને <a TITLE="ટોલ્સ્ટોય : જીવન તથા સાહિત્ય" HREF="http://gujarat2.wordpress.com/2006/12/21/anamika4/" TARGET="_blank"><strong>ટોલ્સ્ટોય</strong></a>નું સ્મરણ થાય.</span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span><span STYLE="font-family: Shruti">ટોલ્સ્ટોયના સાહિત્યમાં શ્રદ્ધાવાદ ઝલકે. તેમાં જીવનસાધનાનો મર્મ અને જીવનકળાની ઝાંખી થાય. તેમની કૃતિઓ આસ્થા, માનવતા, સંવેદના, કરુણાથી દીપી ઊઠે. . ટોલ્સ્ટોયના લેખનમાં જીવન અને ઈશ્વર પ્રત્યેની આસ્થા પ્રગટે છે.</span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span><span STYLE="font-family: Shruti">દોસ્તોયેવ્સ્કીની રચનાઓમાં જીવન પ્રત્યે નિરાશાના સૂર પ્રગટે છે. દોસ્તોયેવ્સ્કી ઈશ્વરના અસ્તિત્વ પ્રત્યે શંકિત છે. તેમની રચનાઓમાં માનવજીવનને ખાઈ જતી એકલતા વ્યક્ત થાય છે.</span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span><span STYLE="font-family: Shruti">દોસ્તોયેવ્સ્કીની વિચારધારા પર તેમની અંગત વિષાદપૂર્ણ જિંદગીનો પ્રભાવ છે. આવા મહાન સર્જકની જિંદગી વિષમ કટુતાસભર હોય તે કેવી કરુણતા!</span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span><span STYLE="font-family: Shruti"><strong>દોસ્તોયેવ્સ્કીનો જન્મ 30 ઓક્ટોબર, 1821ના રોજ  મોસ્કોના એક કેથલિક કુટુંબમાં થયો હતો.</strong></span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span><span STYLE="font-family: Shruti">તેમના પિતા વિચિત્ર સ્વભાવના ડોક્ટર હતા. પિતા ભારે કડક સ્વભાવના; જડતાભરી શિસ્તના આગ્રહી. સંતાનોને સખતાઈથી રાખે. ખિસ્સાખર્ચી માટે ફૂટી પાઈ આપતા નહીં. દોસ્તોયેવ્સ્કીની બાલ્યાવસ્થા પૈસાના અભાવમાં અને નિષ્ઠુર શિસ્તથી દૂષિત વાતાવરણમાં વીતી.</span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span><span STYLE="font-family: Shruti">માતા ભલી હતી પણ દોસ્તોયેવ્સ્કી સોળ વર્ષના થયા ત્યાં માતાનું મૃત્યુ થયું. તેમણે યુવાનીને ઉંબરે પગ મૂક્યો, ત્યાં પોતાની જ એસ્ટેટ પર કામ કરતા મજૂરોએ આક્રોશમાં આવી પિતાની હત્યા કરી.</span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span><span STYLE="font-family: Shruti">યુવાન દોસ્તોયેવ્સ્કીએ એંજીનિયરીંગનો અભ્યાસ કર્યો. લેખન પર હાથ અજમાવ્યો. 1846માં તેમનું પુસ્તક </span><span><font FACE="Times New Roman">“</font></span><span STYLE="font-family: Shruti">પુઅર ફોક</span><span><font FACE="Times New Roman">”</font></span><span STYLE="font-family: Shruti"> ( </span><span><font FACE="Times New Roman">Poor Folk </font></span><span STYLE="font-family: Shruti">) પ્રસિદ્ધ થયું. માનપાન-શોહરત મળતાં જ દોસ્તોયેવ્સ્કીના વર્તનમાં ઘમંડ અને ઉદ્ધતાઈ આવ્યાં હવે તેમને રાજકારણનો રંગ લાગ્યો. તેમના તેજાબી મંતવ્યો રશિયાના શાસકોને દઝાડી ગયા.</span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span><span STYLE="font-family: Shruti"><strong>તેમને ચાર વર્ષની સાઈબીરિયા ખાતે દેશનિકાલની સજા થઈ</strong>. ગાત્રો ગળી જાય તેવી વિષમતાઓ વચ્ચે તેમણે સાઈબીરિયાની સજા ભોગવી.</span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span><span STYLE="font-family: Shruti">તે પછી મારિયા નામક એક વિધવા સ્ત્રી સાથે લગ્ન કર્યાં. તેમણે ફ્રાંસ, ઈંગ્લેંડ, ઈટલી, જર્મની આદિ દેશોનો પ્રવાસ કર્યો.</span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span><span STYLE="font-family: Shruti">1864માં પત્ની ટી.બી.માં મૃત્યુ પામી. તે વર્ષમાં તેમણે પ્રેમાળ ભાઈ ઉપરાંત પ્રિય મિત્ર પણ ગુમાવ્યાં. દોસ્તોયેવ્સ્કી ઝઝૂમતા રહ્યા. લેખનકાર્ય જારી રાખ્યું. છતાં 45 વર્ષની ઉંમરે તો ભારે દેવામાં ડૂબી ગયા.</span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span><span STYLE="font-family: Shruti">આ સંકટના સમયે તેમની <strong>વિશ્વપ્રસિદ્ધ નવલકથા </strong></span><strong><span STYLE="font-family: Shruti"><a TITLE="અનામિકાને પત્ર:17 ક્રાઈમ એન્ડ પનિશમેન્ટ" HREF="http://gujarat2.wordpress.com/2007/03/13/anamika17/" TARGET="_blank"><span><font FACE="Times New Roman">“</font></span><span STYLE="font-family: Shruti">ક્રાઈમ એન્ડ પનિશમેન્ટ</span><span><font FACE="Times New Roman">”</font></span></a></span></strong><span STYLE="font-family: Shruti"> લખાઈ. હપ્તાવાર છપાયેલી આ નવલકથાએ તેમને દેવાંમાંથી બહાર આવવામાં મદદ કરી.</span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span><span STYLE="font-family: Shruti">1867માં તેમના બીજાં લગ્ન થયાં. તેમની બીજી પત્નીનું નામ હતું અન્ના. અન્નાએ વફાદારીપૂર્વક, પ્રેમપૂર્વક દોસ્તોયેવ્સ્કીનો સાથ નિભાવ્યો. આર્થિક સમસ્યાઓ તેમને વળગેલી જ રહી.</span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span><span STYLE="font-family: Shruti"><strong>1881 જાન્યુઆરી</strong>માં માંદગીના બિછાનેથી તેમણે પોતાના પ્રકાશકને 4000 રૂબલ તાત્કાલિક મોકલવા વિનંતીપત્ર લખ્યો.</span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p><span STYLE="font-family: Shruti"></span><span STYLE="font-family: Shruti">બે જ દિવસમાં, <strong>26 જાન્યુઆરી, 1881 ના રોજ દોસ્તોયેવ્સ્કીનું અવસાન થયું.</strong></span></p>
<p CLASS="MsoNormal" STYLE="margin-top: 0; margin-right: 0; margin-bottom: 0; margin-left: 0"><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p CLASS="MsoNormal" STYLE="margin-top: 0; margin-right: 0; margin-bottom: 0; margin-left: 0"><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p CLASS="MsoNormal" STYLE="margin-top: 0; margin-right: 0; margin-bottom: 0; margin-left: 0"><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p CLASS="MsoNormal" STYLE="margin-top: 0; margin-right: 0; margin-bottom: 0; margin-left: 0"><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p CLASS="MsoNormal" STYLE="margin-top: 0; margin-right: 0; margin-bottom: 0; margin-left: 0"><span STYLE="font-family: Shruti">અન્નાએ સ્વર્ગસ્થ પતિના અપ્રકાશિત પુસ્તકો પ્રગટ કરી પત્નીધર્મ નિભાવ્યો.</span></p>
<p CLASS="MsoNormal" STYLE="margin-top: 0; margin-right: 0; margin-bottom: 0; margin-left: 0"><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p CLASS="MsoNormal" STYLE="margin-top: 0; margin-right: 0; margin-bottom: 0; margin-left: 0"><span STYLE="font-family: Shruti"></span><span STYLE="font-family: Shruti">કરુણતા એ કે મૃત્યુબિછાને 4000 રૂબલની યાચના કરનાર મહાન સાહિત્યકારનાં પુસ્તક મૃત્યુ પછી પ્રગટ થતાં 75000 રૂબલનો વરસાદ વરસ્યો.</span></p>
<p CLASS="MsoNormal" STYLE="margin-top: 0; margin-right: 0; margin-bottom: 0; margin-left: 0"><span STYLE="font-family: Shruti"></span></p>
<p CLASS="MsoNormal" STYLE="margin-top: 0; margin-right: 0; margin-bottom: 0; margin-left: 0"><span STYLE="font-family: Shruti">.</span></p>
<p CLASS="MsoNormal" STYLE="margin-top: 0; margin-right: 0; margin-bottom: 0; margin-left: 0"><span STYLE="font-family: Shruti"></span><span STYLE="font-size: 12pt; font-family: Shruti"><strong>દોસ્તોયેવ્સ્કી સમા મહાન સર્જકોની સર્જનશક્તિ કેવી આંતરવ્યથામાંથી જન્મતી હોય છે!</strong></span></p>
<p CLASS="MsoNormal" STYLE="margin-top: 0; margin-right: 0; margin-bottom: 0; margin-left: 0"><span STYLE="font-size: 12pt; font-family: Shruti"><strong>.</strong></span></p>
]]></content:encoded>
</item>
<item>
<title><![CDATA[અમેરિકાની કવયિત્રી એમિલી ડિકિન્સન]]></title>
<link>http://gujarat1.wordpress.com/2006/08/25/hsd2/</link>
<pubDate>Fri, 25 Aug 2006 06:07:54 +0000</pubDate>
<dc:creator>હરીશ દવે</dc:creator>
<guid>http://gujarat1.wordpress.com/2006/08/25/hsd2/</guid>
<description><![CDATA[અમેરિકાની મહાન કવયિત્રી એમિલી ડિકિન્]]></description>
<content:encoded><![CDATA[<p>અમેરિકાની મહાન કવયિત્રી એમિલી ડિકિન્સન</p>
<p>અમેરિકાના સાહિત્યજગતમાં કાવ્યક્ષેત્રે લોંગફેલો, વ્હાઈટમેન, ડિકિન્સન, ટીઝડેલ (Sara Teasdale) તથા ફ્રોસ્ટ મારા પ્રિય કવિઓ છે.</p>
<p>મને એમિલી ડિકિન્સનની પોએટ્રી ગમે છે. આ મહાન કવયિત્રીની કવિતાઓ શાંતિથી, એકાગ્રતાથી વાંચો તો જ તેનો આસ્વાદ માણી શકો! પ્રસ્તુત છે ડિકિન્સનની પંક્તિઓ:</p>
<p>They might not need me- yet they might-<br />
I’ll let my heart be just in sight-<br />
A smile so small as mine might be<br />
Precisely their necessity-</p>
<p>---- એમિલી ડિકિન્સન</p>
]]></content:encoded>
</item>

</channel>
</rss>
